Prosím když sem přijdete zanechte mi tu nějaký komentář. Dík a přeju příjemný den

Rozhovor s Janem Kollerem

6. srpna 2006 v 13:15 | Anegred |  Jan Koller
Jan Koller při rozhovoru pro deník Právo ve svém novém působišti v Monaku.
Na fotbalovém mistrovství světa jste skončil předčasně kvůli zranění stehenního svalu, jak to s ním momentálně vypadá?
Musím to zaklepat, zatím dobře. Poslední týden už jsem se připravoval s mužstvem. Vzhledem k velkým vedrům jsme trénovali brzy dopoledne a pak večer v klubovém centru v La Turbie. Je to jen pár kilometrů od Monte Carla, ale v horách, takže tam je příjemněji. Před tím jsem měl individuální přípravu s kondičním trenérem. Tady se mi to zdálo těžší, než třeba v Dortmundu. Hodně jsem toho naběhal. Žádné zdravotní problémy už ale necítím.
Princ Albert, který se po smrti otce Rainiera III. stal hlavou státu a knížetem, je velkým fanouškem sportu a zejména AS Monako. Už jste ho poznal osobně?
Ve středu za námi mladý kníže přišel do kabiny. Pozdravil celé mužstvo. V klubu mě přivítal osobně. On hovoří dobře německy, takže jsme si i popovídali. Ptal se mě, jak se tu cítím, nezapomněl ani na rodinu a popřál mi hodně štěstí. Řekl také, že mě zná a ví, jak dobrý jsem útočník, takového prý mužstvo potřebuje. Fotbal a tenhle klub má opravdu rád. Je to moc příjemný a úplně normální chlapík.
Jaké jste dostal číslo?
Mám svoji devítku jako v reprezentaci.
Na jaře jste měl několik nabídek, dokonce o vás stál nadále i Dortmund. Co nakonec rozhodlo pro přestup do Monaka?
Těch faktorů bylo víc. Především mě chtěl nejen bývalý trenér Monaka, který po neúspěšné sezóně odešel, ale i ten nový, Rumun Bölöni. Stál o mne už při svých předchozích štacích. Monako je tradiční klub s vysokými ambicemi. Z jednání s jeho představiteli jsem měl opravdu velmi dobrý pocit. A když se podíváte kolem, je to jako v pohádce. Moc se tu líbí i rodině, což je pro mne velice důležité. Vlastně jsem se příliš dlouho nerozmýšlel.
Pokud vím, do St. Etienne vás chtěl také Ivan Hašek...
To je pravda. Kdybych se nedohodl s Monakem, šel bych za Haškem. Tahle varianta, jak už jsem naznačil, je pro mne lepší. Proti Haškovu týmu budeme hrát doma příští týden ve druhém kole.
Kolik jste odehrál za Monako přípravných zápasů?
Ani jeden! Šel jsem na to z voleje.
Se spoluhráči se domluvíte?
Když jsem do Monaka přišel, uměl jsem všehovšudy pět francouzských slovíček. Mám ale učitelku francouzštiny a v první řadě se snažím zvládnout základní fotbalové výrazy jako vpravo, vlevo, pusť, máš, záda, přihraj a podobné. Uvidíme, jak to bude na trávníku fungovat. Pro mne je dobré, že kondiční trenér, s nímž jsem strávil zpočátku hodně času, působil patnáct let v Ajaxu Amsterdam, takže se domluvíme v pohodě vlámsky i německy. V mužstvu jsou celkem čtyři lidé, s nimiž se dohovořím německy. A samozřejmě je tu Jarda Plašil, s nímž mluvím česky.
Ten vám nepomáhá?
Samozřejmě že ano. Jenže v době, kdy jsem přišel, byl zraněný. Trápily ho svalové problémy. S mužstvem netrénoval, takže jsem si musel poradit sám. Hodně mi teď pomáhá s organizačními věcmi a to je mnohem složitější než domluvit se na trávníku. Tam kolikrát stačí ukázat rukou a nemusíte říct nic. Třeba v bance by to nefungovalo. Trenér i spoluhráči vědí, co ode mne mohou čekat, jaký je můj herní styl.
Takže rozhovorů pro místní média jste zatím asi moc nedal...
Kdepak, jen při představení s tlumočníkem jsem odpověděl na pár otázek. Z Čech jste první novinář, který za mnou do Monaka přijel. Také premiéra.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pepa pepa | E-mail | 25. června 2008 v 8:25 | Reagovat

zdar ne kolere

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama